Mikroregion Bystřicko

Charakteristika mikroregionu Bystřicko

ZÁKLADNÍ STATISTIKY
 39 členských obcí (poslední přistoupila obec Skorotice v roce 2019)
 počet obyvatel (podle ČSÚ k 1.1.2020): 19 755 obyvatel
 počet obyvatel obcí mikroregionu
 místní části členských obcí

Náš domov se nachází v části Českomoravské vrchoviny, která je známá svou nevšední drsnou krásou. Zaoblené vrcholky, porostlé bujnými porosty lesů lemují obzor, tu a tam je vystřídají obnažená skaliska podtrhující divoký ráz naší přírody. V širokých údolích se vinou šumící bystřiny, které pospíchají k třpytícím se rybníkům, v nichž se zrcadlí kolem rostoucí vrby a modré nebe. Louky a pole obklopují malé vesnice, roztroušené v krajině, které jsou domovem nás, lidí, co máme svou „rodnou hroudu“ rádi a zanic bychom neměnili. Právě ty naše malé, v krajině roztroušené vesničky, jsou však poslední dobou stále častěji zmiňovány jako neefektivní a špatně spravovatelné obce.

Bystřicko leží v severovýchodním cípu Českomoravské vrchoviny. Centrem oblasti je město Bystřice nad Pernštejnem, které poskytuje zájemcům všechny potřebné služby od ubytování a stravování až po možnosti sportovního a kulturního vyžití. Území Bystřicka náleží do kraje Vysočina (okresu Žďár nad Sázavou). V minulosti patřilo území Bystřicka do Jihomoravského kraje. Na východě sousedí s Jihomoravským kraje, na severozápadě je krátká hranice s Pardubickým krajem, na západě sousedí s mikroregionem Novoměstsko a na jihu s mikroregionem Černý les a Velkomezeříčsko-Bítešsko.

Bystřicko se nachází v Hornosvratecké vrchovině, kde Žďárské vrchy na severu oblasti navazují na jižnější Nedvědickou vrchovinu, která je nejčlenitější částí celé Vysočiny. Krajina se zde mírně svažuje od severu k jihu, k nejatraktivnějším místům pak patří údolí řeky Svratky, kde dochází k vysokému relativnímu převýšení (místy i přes 300 m). Vrchy kolem Svratky se tu pojí téměř v horské hřebeny a řadu nejvyšších vrchů Bystřicka lze nalézt právě tady: Horní les (774 m) u Nyklovic, Kočího kopec (756 m) u Sulkovce. Podstatná část oblasti Bystřicka leží v přírodním parku Svratecká hornatina, který byl vyhlášen v roce 1996.

Bystřicko patří do úmoří Černého moře a celou oblast odvodňuje řeka Svratka se svými přítoky, z nichž největší jsou pravostranné: Fryšávka, Bystřice, Nedvědička a Loučka. Svratka pramení u Křivého Javora a Žákovy hory, je dlouhá 173,9 km, plocha povodí je 7118,7 km2.Vlévá se do Dyje ve střední nádrži Nové Mlýny. Kolem uvedených toků se zachovala spousta hradních zřícenin. Na březích Svratky je to : Dalečín, Pyšolec, Zubštejn, Hradisko u Štěpánova. Dominantní vodní plochou je přehradní nádrž Vír ( dokončená 1958) s druhou nejvyšší hrází v ČR (76,5 m) a vodní plochou 223,6 ha. Vytváří v krajině výraznou dominantu a slouží jako zásobník pitné vody pro Brno. Nejvyhledávanější rybníky jsou Skalský a Domanínský v těsné blízkosti Bystřice.

Zdejší terén je vhodný k procházkám, výletům, rybaření a k celkovému tělesnému i duševnímu odpočinku. Přírodní podmínky nabízejí příležitosti pro radosti všech ročních období. V létě se nám nabízí procházky voňavými lesy, houbaření, plavání, cykloturistika, v zimě lze využít lyžování na běžeckých lyžích zimní krajinou, která má i v zimě svá kouzla, nebo lze využít sjezdového lyžování.

Nejvíce turisticky atraktivní je Westernové městečko Šiklův Mlýn ve Zvoli, velké množství zřícenin hradů, v blízkosti hrad Pernštejn, 2 rozhledny (Horní les u Nyklovic a Karasínská rozhledna) a samozřejmě nádherně čistá a nedotčená příroda.

Podnebí Bystřicka je drsnější, průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem +7oC. Bystřice leží ve srážkovém pásmu od 600 mm do 680 mm. Počet letních dnů se odhaduje na 20 – 40, počet mrazových dní 120 – 140. Zima bývá většinou bohatá na sníh, hlavně v nejvyšších polohách regionu (sever, severozápad) kde bývá 60 – 100 dnů se sněhovou pokrývkou.

Mikroregion Bystřicko je charakterizován jako oblast, kde dominující ekonomickou aktivitou bylo v uplynulých desetiletích jednak zemědělství, jednak těžba a zpracování uranové rudy. Protože obě tyto činnosti jsou v posledních letech utlumovány, snaží se obce mikroregionu společně s podnikatelskou sférou hledat alternativní činnosti. Jednou z nich, která byla zakotvena také do programových dokumentů mikoregionu, je turistika, pro niž jsou v oblasti příhodné podmínky a ty nejsou dosud zdaleka využívány. Asi jednu třetinu území pokrývají lesy, více než polovinu tvoří zemědělská půda.