Druhý ročník akce „Nositel tradic Bystřicka“ zná vítěze

Po dlouhé diskuzi byly na udělení titulu pro rok 2013 navrženy národopisné soubory Rožínka a Groš z Dolní Rožínky za udržení lidových tradic v podobě dětských her, říkadel, písní, tanců a zvyků, které předvádí v autentické podobě tak, jak byly zapsány sběrateli lidové slovesnosti.

Titul je spojen s udělením plakety, diplomu a s finanční odměnou pro kolektiv ve výši 15.000,– Kč. Titul je trvalý a bude slavnostně udělen při příležitosti oslavy 30. výročí obou souborů, která se koná 15. 6. 2013 od 15.00 hodin v Dolní Rožínce.

Závěrem gratulujeme vítězi titulu a děkujeme všem, kteří se aktivně podíleli na přípravě a realizaci akce a těšíme s Vámi na vyhlášení dalšího ročníku v roce 2014!

Historie souborů

Historie národopisných souborů Rožínka (děti od 11 let a dospělí → 11 dětí a 30 dospělých) a Groš (děti do 10 let → 12 dětí) sahá až do školního roku 1982/83, kdy učitelka základní školy Dolní Rožínka paní Věra Palatická založila třídní národopisný kroužek. V té době nikdo netušil, co to obnáší, ale všichni ve třídě byli nápadem nadšeni tak, že dokázali ovlivnit i rodiče. Ti pomáhali s šitím prvních krojů. Děti si tehdy především hrály a opravdu je to bavilo. V začátcích vystupovaly hlavně v okolních obcích. Nejčastěji jezdily do Stříteže.

V roce 1986 se paní učitelka s několika členy z řad dětí zúčastnila třídenního školení vedoucích folklorních souborů v Třebíči. Tento rok se stal pro vývoj činnosti souboru zlomovým. Děti se na školení naučily první původní tance z Horácka a poznaly jejich velkou sběratelku paní Zdeňku Jelínkovou a hudebníka, sběratele písní pana Mílu Brtníka. Od té doby paní Palatická spolupracovala se synem Míly Brtníka, panem Mílou Brtníkem ml., členem jihlavského souboru Vysočan. Ten několik let o sobotách přijížděl a z „dětí tvořil tanečníky“. Pro soubor začalo období nacvičování tanců, písní, kroků, průprav a stylizovaných pásem, s nimiž děti vystupovaly po celé republice. K jejich největším úspěchům patřil postup do národní přehlídky dětských souborů v Kyjově, účast na folklórním festivalu v Telči a ve Strážnici, opakovaná účast na mezinárodním festivalu Folklore v Brně. Jako dospělí v roce 1994 natáčeli ve skanzenu na Veselém Kopci ukázky lidových tanců pro Ústav lidové kultury ve Strážnici.

Na Dolní Rožínce pod vedením paní Věry Palatické vznikly postupně čtyři soubory: Rožínka, Krejcárek, Groš a Grešle. Vedoucí pro ně získala i muzikanta – na harmoniku je doprovázel pan učitel Vladimír Makovský. V souboru Rožínka si paní Palatická vychovala své nástupkyně a nové vedoucí Bohumilu Blechovou a Simonu Špačkovou.

Bohumila Blechová převzala v roce 1993 vedení souboru Grešle. Její samostatné začátky nebyly lehké, ale dokázala pro soubor získat stálý hudební doprovod. V roce 1995 s nimi začala spolupracovat Ivana Janoušová, která doprovázela děti hrou na housle a učila je zpívat lidové písničky. V roce 1997 se stala vedoucí souboru Groš. Choreografkou pásem i tohoto souboru byla nadále Bohumila Blechová. Obě společně založily tradici týdenních prázdninových soustředění. Od roku 2002 pracuje soubor Groš pod vedením paní Janoušové, choreografkou pásem a taneční vedoucí je odchovankyně Groše Eva Janoušová.

Simona Špačková spolupracovala s paní Palatickou až do jejího odchodu ze souboru. Pomáhala s nácviky a později se starala o krojové vybavení všech souborů. V roce 1998 převzala vedení souboru Rožínka. Dnes je také jeho choreografkou a manažerkou.

V roce 2002 bylo založeno Občanské sdružení Groš, které zastřešuje soubory Rožínku a Groš. V době vzniku sdružení se o taneční, hudební a rytmický rozvoj dětí staraly všechny tři vedoucí: Bohumila Blechová, Ivana Janoušová a Simona Špačková. Paní Blechová v roce 2004 odešla a dnes vede ve Štěpánově nad Svratkou soubor Borověnka.

Nyní soubory Rožínka a Groš vzájemně spolupracují a mají svoji malou kapelu, kterou vytvořily Ivana Janoušová a Iva Janoušová (housle), Simona Špačková (basa) a děti (zobcová flétna). Jejich cílem je udržovat lidové tradice v podobě dětských her, říkadel, písní, tanců a zvyků. Předvádí je v autentické podobě tak, jak byly zaznamenány sběrateli lidové slovesnosti. Ve svých vystoupeních oslovují širokou veřejnost a prezentují folklorní tradice regionu Horácka, a to především Bystřicka, v kraji Vysočina, ale i za jeho hranicemi.

K jejich největším úspěchům patří vystoupení na mezinárodním festivalu v Liptále, opakovaná účast v celostátních kolech soutěže Zpěváček ve Velkých Losinách, setkání se soubory středního Německa – Hesenska. Pravidelně se účastní přehlídek dětských folklorních souborů v Jihlavě, festivalu ve Světlé nad Sázavou, Jarmarku na Veselém Kopci, Otvírání studánek na Třech Studních. Tradicí jsou vánoční koncerty v Domově pro seniory na Mitrově a v kostelech sv. Havla v Rožné a sv. Bartoloměje v Rozsochách. Soubory úzce spolupracují s obcemi Dolní Rožínka a Rožná při významných společenských událostech. Velkému zájmu a oblibě se těší vítání občánků v obřadní síni v Dolní Rožínce, jež vzniklo podle starých zvyků na základě materiálů převzatých z Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě. Pro žáky bystřických škol připravily úspěšný výchovný koncert, v Bystřici nad Pernštejnem vystupovaly rovněž na hodech i vánočních trzích. Členové souborů spolupracovali i s Bystřickou kapelou při natáčení pořadu České televize Ta naša kapela. Každoročně se konají letní souborová soustředění.

Soubory pracují za finanční podpory obcí Dolní Rožínka, Rožná a Bukov. K nácvikům využívají prostory ZŠ a MŠ Dolní Rožínka. Nyní v nich pracují děti z obcí Dolní Rožínka, Rožná, Věžná, Bukov, Blažkov, Strážek, Meziboří, Dolní Rozsíčka. O nakládání s finančními prostředky se už 15 let obětavě stará paní Marta Kulková. Oba soubory jsou členy Horáckého folklórního sdružení a Folklórního sdružení České Republiky.

V letošním roce oslaví 30 let od svého vzniku a za tu dobu jimi prošlo 300 dětí. Zasloužily se rovněž o obnovu pracovních i slavnostních krojů z regionu, kterých mají v archivu 8 různých sad pro dívky i chlapce.

Tradice, které se stále udržují v práci obou souborů:
• dotrhávání lnu
• otvírání studánek
• vítání dítěte do života
• senoseč
• jarní a podzimní pastva
• sklizeň zelí
• pečení chleba
• práce na poli
• dětské hry na vojáky, na hastrmana, na koníčky, u lesa
• původní tance z Pivonic, z Bystřicka a ze Žďárska
• uchovávání lidových písní z Horácka

O svých informují veřejnost na vlastních webových stránkách http://gros.zsdr.cz/.